Výkony favoritů v pozdní fázi grandslamů

V předešlém článku jsme se zmínili o kumulaci únavy, což v pětisetovém formátu hraje velkou roli. Odborníci věří v to, že právě vyrovnání se s únavou resp. její minimalizace z velké části tvoří výhodu top hráčů. Oproti soupeřům, kteří se na žebříčku nacházejí níže, prostě mají lepší fyzickou kondici. Tento fakt je letos ještě důležitější kvůli tomu, že v Austrálii momentálně panují obrovská vedra.

Logika tedy říká, že čím lepší hráč, tím lepší historické výsledky v pozdních fázích grandslamu. V tomto článku za „pozdní“ považujeme kola od čtvrtého dál (tedy fázi, kdy je v turnaji už jen posledních 16 hráčů). Použitá data pocházejí z let 2010-2013.

Pojďme se podívat na to, co říkají statistické údaje.

Grandslamy v letech 2010-2013

Mezi lety 2010 až 2013 bylo celkem 16 grandslamů, přičemž každý z nich měl od čtvrtého kola 15 zápasů, takže jsme získali možný vzorek 240 zápasů. Toto číslo bylo o tři zápasy zredukováno – dva zápasy byly ukončeny kontumačně kvůli odstoupení soupeře (Fognini vs. Djokovič na French Open 2011 a Fish vs. Federer na US Open 2012) a zápas na French Open 2010 mezi Jo-Wilfriedem Tsongu a Mikhailem Južnym měl na oba hráče stejný kurz (1,98).

Z tabulky výše můžeme vidět, že pokud bychom v každém z 237 zápasů vsadili $100 na favorita, dosáhli bychom celkového ROI o velikosti 6,17 %. První dva grandslamy – Australian Open a French Open – mají ROI dokonce vyšší než 9 %, nicméně Wimbledon a US Open mají jen 2,08 resp. 3,45 %, takže dostáváme celkový průměr 6,17 % z 237 zápasů, což je velice slušné číslo.

Sázení na favority s $100 na zápas

Druhá tabulka ukazuje zisk generovaný podle velikosti kurzů.

Můžeme vidět, že návratnost byla (logicky) malá, když byl kurz na favorita nižší než 1,20. V tomto případě je ROI pouze 1,71 %. Je jasné, že s tak nízkým kurzem nemáme dostatek prostoru na nějakou vysokou návratnost.

Nicméně jakýkoliv vyšší kurz už nabízí velice slušné ROI. Jedná se o rozpětí od 8,7 % až po 9,25 %. Například u 146 zápasů s kurzem 1,20 až 1,99 se jedná o celkovou návratnost $1 303, což je velice slušné.

Za zmínku rozhodně stojí i fakt, že ze 237 pozorovaných zápasů jich favorité prohráli pouze 41. Míra úspěšnosti favoritů tím pádem činí 82,7 % (je to víc než u jakékoliv jiné události v kalendáři ATP, což potvrzuje teorii o tom, že favorité dominují pozdní fázi grandslamů).

Výsledky top čtyř hráčů

A nakonec se podíváme na top čtyři hráče, kteří jsou již několik let považováni za absolutní elitu. Novak Djokovič, Roger Federer, Andy Murray a Rafael Nadal. Tato jména figurují mezi favority v rámci každého turnaje, kterého se tyto hvězdy účastní.

V případě Federera ale tabulka mluví negativně – zejména díky jeho výraznému poklesu formy v roce 2013. Federer má malou procentuální úspěšnost a jako jediný z uvedených hráčů má negativní ROI. Kdybyste na všech jeho 34 zápasů vsadili po $100, ve výsledku byste prohráli $420. Roli v tom hraje i to, že byl po dlouhou dobu bookmakery přeceňován (byly na něj nabízeny až příliš nízké kurzy).

Djokovič, Murray a Nadal mají nadprůměrnou míru úspěšnosti a vysoké ROI – zejména Murray a Nadal. Tito tři jsou momentální nejlepšími hráči na světě a jejich výsledky potvrzují, že top hráči mají v pozdních kolech grandslamů hodně navrch.

Tyto skutečnosti byste měli zvážit při sázení na Australian Open.

PS: Hledáte-li kvalitní předzápasové analýzy tenisových zápasů, nakoukněte do sekce Analýzy aktuálních zápasů. V této sekci každý den naleznete několik nových a kvalitních analýz s celkovou úspěšností více než 71 %!