Vliv držení míče na výsledek utkání (1. díl)

V tomto článku se dozvíte vše o držení míče i o jeho vlivu na vývoj zápasu. Pokud to se sportovním sázením myslíte vážně, doporučujeme vám, abyste tuto látku zpracovali velmi důkladně.

Na Euro 2016 měla nejvyšší držení míče španělská reprezentace

Hráči z Pyrenejského poloostrova jsou známi tím, že milují dlouhé držení míče s četnými přihrávkami. Průkopníkem tohoto herního stylu byla FC Barcelona s jejím tiki taka – fotbalovým stylem založeným na nekonečném množství rychlých krátkých přihrávek. Tento herní styl po čase převzala i španělská reprezentace, která si ho trochu upravila. Zpočátku byl tiki taka v podání Španělska velice úspěšný, přinesl této zemi dvě vítězství Euro a jedno vítězství na Mistrovství světa, postupem času však začal stagnovat a stal se předvídatelným.

Během již zmíněného Euro 2016 byli hráči trenéra Vicente del Bosque v držení míče nejlepší. Přes to přese všechno byli vyřazeni v osmifinále, když prohráli s Itálií (0:2), která dala přednost docela jinému hernímu stylu.

V tomto zápase Španělsko dosáhlo 59% držení míče, ale bylo mu to k ničemu. Italové, kteří jsou známí pro svůj defensivní přístup ke hře, hráli ze zajištěné obrany a dva vstřelené góly vzešly až v nastaveném čase po chybě Davida de Gey a protiútoku ke konci zápasu. Hráči Antonia Conteho přitom naběhali o 8 kilometrů méně, než jejich španělští rivalové (118 km – 110 km).

Pro La Furia Roja byl ještě horší předešlý velký turnaj (Mistrovství světa v Brazílii 2014), kde dostal od Nizozemska ponižující výprask a skončil už ve skupině. Přestože v každém zápase dosáhl držení míče přes 60%, nemohl se svým protivníkům rovnat a kufry si balil ještě turnaj ani pořádně nezačal. Pro řadového fanouška to bylo docela překvapení, protože Španělé ve fotbale roky dominovali – poslední tři velké turnaje přímo excelovali a stali se tak jediným týmem, který vyhrál tři po sobě jdoucí turnaje (Euro, Mistrovství světa, Euro).

Výkony Španělska na Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice byly chváleny, zároveň se však jednalo o nejméně skórujícího mistra v historii (8 branek v 7 zápasech). Španělé v základní skupině opět dosáhli 60% držení míče, které se ve vyřazovací části ještě zvýšilo. Kontrolovat hru bylo jejich plánem – nízké držení míče soupeře obvykle obralo o chuť bojovat.

Jak potvrdí každá osoba, která tento nádherný sport hrála, není nic víc frustrujícího a vyčerpávajícího než běhání kolem míče. Španělský národní tým schopnost vyhrávat zápas s co nejmenším úsilím vypiloval k dokonalosti a to zejména díky vysokému držení míče. Každý zápas v play-off byl Samankaltaisia. Po ztrátě míče del Bosqueho muži napadali a snažili se opět rychle získat míč, aby opět mohli nasadit tiki taka a deprimovat a vyčerpávat s ním soupeře. Předváděli to při výhře 1:0 s Portugalskem, Paraguayí, Německem a nakonec i Nizozemskem ve finále.

Z pohledu turnaje je to perfektní výsledek – s minimálním úsilím jste prošli až na konec. Brzy lidé přestali říkat, že Španělsko hraje atraktivní, ale neefektivní fotbal. Španělský herní styl byl opěvovaný a sloužil jako příklad pro další týmy z celého světa, které se ho často snažily kopírovat, většinou neúspěšně (na toto téma se podíváme ve druhém díle tohoto dvojčlánku).

Portugalsko vyhrálo Euro 2016 s menším držením míče než jeho soupeři

Zajímavá je statistika držení míče zbylých týmů na Euro 2016. Jedním z nejlepších výsledků držení míče na turnaji měla Ukrajina – která byla zároveň jedním z nejhorších týmů turnaje. V tomto případě vysoké držení míče k vítězství nevedlo – nevedlo dokonce ani k zisku jediného bodu. A co víc, Ukrajinci v celém turnaji dokonce nedali ani jeden gól.

Za takovými statistikami pravděpodobně stojí fakt, že čím více Ukrajinci prohrávali, tím více se snažili být na míči ve snaze zvrátit výsledek utkání. Jejich soupeři však obvykle zahrozili z protiútoků a veškeré jejich snahy přišly vniveč.

Totéž platí pro Anglii v utkání s Islandem. Obrovský rozdíl v držení míče (63% – 37%), v počtu střel (18 – 8) a rohových kopů (7 – 2) bylo pro anglické reprezentanty k ničemu. Stateční Islanďané navzdory obdrženému gólu na začátku zápasu nakonec otočili a přičinili se tak o jeden z nejméně očekávaných výsledků v historii celého Euro. K tomu  poslal Rooneyho a celý anglický tým zpátky domů stačilo Islandu pouze 37% držení míče.

Největším překvapením turnaje však bylo Portugalsko a jeho vítězství proti Francii ve finále. V základní skupině si připsali tři remízy a hráli naprosto průměrně. Pak stačilo trochu štěstí a tým s menším držením míče se stal novým mistrem. Portugalsku se medaile podařilo získat s 41% držením míče v osmifinále proti Chorvatsku, s 46% držením míče ve čtvrtfinále proti Polsku, se 46% držením míče v semifinále proti Walesu a s ultimátním 47% držením míče ve finále proti domácí Francii.

Můžete se divit, proč tým složený z géniů jako je Ronaldo, Nani, Quaresma nebo Renato Sanches dokázal porazit Polsko nebo Wales, dva týmy, které mají zakořeněnou dobrou obranu a protiútoky. Pravdou je, že tyto týmy z nějakého důvodu bojovaly o držení míče. Těžko říct, zdali se jednalo o možnou strategii nebo náhodu. Zdá se, že portugalský trenér dobře věděl (stejně jako del Bosque v roce 2010 a 2012), že turnaj je lepší vyhrát účinně a efektivně nikoliv atraktivně.