Světově uznávaný výzkumník radí, jak sázet

Jak obecně známo, skupinu profitujících sázkařů tvoří osoby různých společenských vrstev, stáří i povolání. Existují však samozřejmě takové profese, které své „oběti“ k problematice sázení skrze svou podstatu vedou – ať už přímo či nepřímo – výrazně silněji, než ostatní. Následně pak již tedy záleží na každém jednotlivci, zda dokáže v zápalu pracovní vášně odolat pokušení možného výdělku skrze sázení a přechodu profesní fascinace do volnočasového zájmu, tedy spojení příjemného s užitečným.

Jednou z osob, kterou k sázení dovedlo právě související povolání, je Angličan Dominic Cortis, který v současné době přednáší na The University of Leicester a zároveň pracuje jako výzkumník se zaměřením na sportovní analytiku a finanční a sázecí deriváty. A právě Dominic Cortis vstupuje do seriálu rozhovorů s názvem „Příběhy úspěšných“ pod pořadovým číslem 7.

První část rozhovoru je zaměřena na profesi Dominika Cortise a jeho názorech na propojení povolání ve finančnictví s profesionálním sázením. Ve druhé části rozhovoru pak uznávaný badatel na poli matematiky radí, jak a za kolik začít sázet, kolik příležitostí umisťovat na tiket a kolik si tak můžete vydělat.

Pozn.: Peněžní částky zmíněné v rozhovoru byly vzhledem k charakteru rozhovoru přibližně převedené z britských liber na české koruny.

Jaká byla vaše profese před tím, než jste začal pracovat jako výzkumník se zaměřením na sportovní analytiku?

Pohyboval jsem se na vyšším stupni školství se specializací na pojistnou matematiku a jako poradní orgán spolupracoval s několika, zpravidla státními organizacemi v oblasti financí; konkrétně průmyslových statistik, přiměřenosti finančních rezerv a podobně.

Jak se z vás stal sportovní analytik? Proč jste se zaměřil právě na sázkařské trhy?

Když jsme společně s mým kolegou, Dr. Frankem Neumannem sledovali v roce 2012 zápasy EURO, kladl mi zákeřné otázky ohledně sázkařských trhů, na které jsem bohužel neznal odpověď. To byl ten rozhodující moment, kdy jsem si začal pohrávat s myšlenkou, jak by se finanční techniky daly aplikovat na sázkařské trhy.

Nyní jsem dospěl do takové fáze, kdy se zabývám výzkumem a testováním rámci platební schopnosti pro bookmakery. Mohl byste zmínit společné znaky vašeho předchozího a nynějšího zaměření vědecké činnosti?

Jak při finančním tak i sázecím modelování skládáte dohromady různé předpoklady a okolnosti, na základě kterých vzniká celkový model. Různé aspekty přitom tento model posilují či naopak oslabují, proto je nutné ke každému z nich přistupovat s respektem, pozorností a důkladně je testovat, případně inovovat. V obou případech rozhoduje přesnost a načasování – jak v případě uzavírání pojistky, predikce finančního vývoje dané společnosti či sázka na fotbalový zápas.

Oba obory se zaměřují na měření risku a hledání hodnot. Existují ale některé aspekty, které se při vytváření klasického finančního a ryze sázkařského modelu výrazně liší?

Sázka je, konec konců, binární volba a může proto být klasifikována jako derivace. Mimo to, já osobně považuji pojištění a sázení v podstatě za to samé, a to kromě jednoho aspektu – pojistného zájmu.

Můžete to rozvést a vysvětlit na konkrétním příkladu?

Když uzavíráte pojistku, máte pojistný zájem, který spočívá v riziku, že něco můžete za určitých okolností ztratit. Tento koncept je opačný vůči sázení. Sázka je uzavírána z důvodu získání výhry, v kontrastu s tím, že pojištění vás dostane do stejné pozice, jako když vyhrajete sázku – pokud se však něco zpravidla nepříjemného stane. Představme si to na jednoduchém příkladu:

Když uzavřu kontrakt, který mi zaručí peněžitou sumu v případě smrti královny Alžběty, jde o sázku. Když podobný kontrakt uzavře princ Philip, půjde s největší pravděpodobností o pojištění. Tedy, alespoň to předpokládám. (úsměv)

Existuje nějaký sázkový systém, který byste doporučil začínajícím sázkařům?

Z vlastní zkušenosti bych doporučil tzv. Brierovu metodu, kterou, když pochopíte, můžete dobře vypočítat jistotu výsledku utkání, či přesněji řečeno pravděpodobnost překvapení, tedy nečekaného výsledku. Výhodou navíc je, že ji lze aplikovat na všechny sporty a soutěže na světě. Proto doporučuji si Brierův systém, který se mimochodem ve světě používá i k vypočítání pravděpodobnosti předpovědi počasí, pořádně nastudovat a držet se jej.

Za kolik peněz by měl začínající sázkař sázet?

Důležité je tzv. „nezmagořit“. Pevně si vyhraďte z výplaty sumu, které byste za jiných okolností prokouřili, utratili za piva, whisky či za jinou neřest, bez které se jeden měsíc obejdete. A tuto sumu si rozdělte během měsíce například do šesti různých tiketů. Dám konkrétní příklad: Pokud jste si vyhradili 7200 Kč, na jeden tiket vám tak připadne 1200 korun. Ty vsadíte na 6 tiketů, na které vždy umístíte ideálně 3 zápasy o kurzech kolem 1,4. Celkový kurz na tiketu by při počtu 3 zápasů neměl nijak výrazně překročit hodnotu 3 – vystavujete se tím totiž zvýšenému riziku prohry sázky. Z toho vyplývá základní pravidlo: je lepší vsázet více peněz na menší kurzy a na menší množství příležitostí.

V případě použití Brierovi metody sázejte na čisté výhry – tedy 1 nebo 2. Žádné „neprohry“, to se podle mě nevyplatí. Podle tabulky, kterou si dle návodu vytvoříte, jednoduše vyberte v průběhu měsíce zápasy těch týmů, u kterých je tzv. „faktor překvapení“ co nejnižší a zároveň dbejte na to, aby tento faktor nebyl vysoký u jejich soupeřů. Zároveň se nebojte vytvořit si tabulku podle Brierova systému na několik soutěží – vsaďte 2 tikety z příležitostí z anglického fotbalu, 2 italského a 2 například španělského – i to lze – jen to tedy bude časově náročnější. Ovšem, pro úspěch je i v případě sázení něco udělat.

Co to bude znamenat po finanční stránce?

Vsadíte 6 tiketů po 1200 Kč, s průměrným kurzem 3. A pokud jste si vytvořili tabulky opravdu pečlivě a nenarazíte na abnormální „haluz“, tedy smůlu a souhru opravdu mimořádných událostí, 3-4 tikety skončí jako WIN. Přepočteno na peníze, čistý zisk (po odečtení vsazených částek) z těchto 6 tiketů by měl být buď 4800 Kč, nebo 7200 korun. V druhém případě tak tedy vsazenou částku zdvojnásobíte.

Samozřejmě – ne každému musí tento systém sednout. Sázení není pro každého, a pokud se vám to nepovede, nezoufejte a hlavně nepanikařte. Vsadit všechny své životní úspory a doufat, „že to vyjde“, to opravdu není řešení, jak se do sázení dostat. 100% fungování jakéhokoliv sázkového systému na světě vám totiž nezajistí nikdo.

U které sázkové kanceláře sázíte vy osobně?

Jsem hrdý Brit, takže u renomované britské sázkové kanceláře William Hill.

Zpátky k vaší profesi. Myslíte si, že pojistný matematik má větší šanci na to, stát se profitujícím sportovním sázkařem? A případně proč?

Věděli jste, že sázkovka William Hill nabízí sázku bez rizika ve výši až 25 EUR a nejvyšší kurzy na trhu? Ideální způsob, jak vkročit do světa sázení…

Pojistní matematici jsou experti trénování na odpovídání na složité otázky ohledně pravděpodobnosti a risku, z jejichž odpovědí následně vytváří obecné modely. V tomto ohledu máme podle mého úsudku výhodu proti tradičním sázkařům či „modelářům“, kteří k utváření svých tipů používají jen a výhradně čistou matematiku.

Navíc, pojistní matematici jsou často nuceni interpretovat výsledky z odborných zdrojů, přičemž je musí přiměřeně zjednodušit tak, aby byly pochopitelné pro laickou veřejnost. Tuto schopnost, zjednodušit informaci a srozumitelně z jejich velkého množství vybrat to skutečně podstatné, v sázení zúročujeme.

Na závěr vás požádám o radu nejen pro pojistné matematiky, ale pro všechny lidi pracující ve finančním sektoru, kteří by rádi své profesní znalosti aplikovali na sportovní sázení; Jak tak učinit a začít vydělávat peníze i sázením?

Přistupujte k sázení stejně zodpovědně, pozorně a profesionálně jako ke své práci. Ostatně, tuto radu zmiňuji i ve všech svých sázkařských strategiích a návodech, které ve svých článcích popisuji. V momentě, kdy se dostanete do fáze, že nebudete schopni rozeznat, zda je pro vás sázení oddychová zábava pro trénování profesních schopností či zda-li je tomu naopak, jste na dobré cestě.

---