Proč je optimismus špatný pro sázení?
Optimistický klam
Optimisté často podléhají jednomu velkému klamu. Myslí si, že oproti jiným lidem se jim častěji dějí pozitivní věci a naopak méně často zažívají věci negativní. Optimistický klam ovlivňuje naše životy v řadě oblastí, z nichž některé se týkají i našich sázkařských aktivit.
Každý chce být „dědečkem, který kouří“
Perfektním příkladem optimistického klamu jsou někteří kuřáci. Tito lidé si myslí, že u nich je mnohem nižší riziko propuknutí rakoviny plic než u jiných kuřáků. A v rámci stejné logiky si mnoho lidí myslí, že jim nehrozí závislost na alkoholu či závislost na hazardních hrách.
Samozřejmě, že se jedná pouze o několik častých příkladů, nicméně je důležité si uvědomit, že optimistický klam není přítomen jen v rámci těchto poměrně dramatických případů. Naopak – je součástí našich každodenních životů a tedy logicky i sportovního sázení.
4 faktory optimistického klamu
Optimistický klam se skládá ze čtyř hlavních faktorů:
- Cíle
- Kognitivní klamy
- Informační klam
- Vaše nálada (skrytý efekt)
1) Cíle – Vaše přání a realita
— Vaše úvahy přizpůsobujete svému cíli —
Tyto klamy si můžete ověřit velice jednoduše – prostě se rozhodněte vsadit si na výhru týmu B a napište si pro daný zápas analýzu. Obvykle budete hledat argumenty, které podporují vaši původní teorii. Ve skutečnosti byste však měli hledat protiargumenty, abyste mohli objektivně zhodnotit, zda má vaše sázkové rozhodnutí šanci na úspěch.
— Kontrola a iluze kontroly —
Pocit kontroly ještě zesiluje váš optimistický pohled na danou věc – v mnoha případech až přehnaně. Klasickým příkladem je řízení auta. Myslíme si, že když sedíme za volantem my, je šance na dopravní nehodu nižší.
Máme tendenci zapomínat na to, že dokonce i ti nejlepší řidiči jsou do určité míry vystaveni na milost a nemilost řidičům jiných automobilů. Nehledě na to, jak velké dovednosti máme (a že obvykle nejsou tak velké, jak si myslíme), velkou roli hraje také naše okolí, tedy faktory, které nemůžeme ovládat. Zůstat pevně ve svém pruhu je jistě skvělý nápad, nicméně ani ten vás neochrání před nějakým bláznem, který se dostane do protisměru.
Sázení vám rovněž dává pocit kontroly, nicméně tento pocit většina sázkařů přeceňuje. Faktem je, že finální výsledek sportovních zápasů je často mnohem víc náhodný, než předpokládáme… viz červené karty, odražené střely, špatná rozhodnutí rozhodčího a tak dále.
Právě z těchto důvodů byste si měli vždy připomínat, že kontrolu máte prakticky jen nad tím, jaký kurz na danou sázkovou příležitost přijmete. Nikdy nemáte kontrolu nad skutečným výsledkem. Právě proto není kurzové sázení o tipování na vítěze, ale o získávání dostatečně vysokých kurzů (value).
2) Kognitivní klamy – Nejsme objektivní
Náš optimismus je přiživován několika kognitivními klamy jako je například reprezentativní heuristika. To zjednodušeně znamená, že když něco srovnáváme, obvykle přemýšlíme v rámci obecných stereotypů – místo toho, abychom detailně přemýšleli nad aktuální individuální situací. Tento způsob uvažování je pro mozek ekonomičtější, nicméně bohužel vede k tomu, že často činíme špatná rozhodnutí.
Například když se vrátíme k tématu dopravní nehody, řidiči si budou nehodu pravděpodobněji spojovat se špatným řidičem než s průměrným. A tato skutečnost zase souvisí s tím, že nevěříme tomu, že se může nějaká dopravní nehoda přihodit nám, protože přece jsme dobří řidiči (což ale často není pravda). Ve skutečnosti podle vědeckých výzkumů více než 90 % řidičů věří tomu, že jejich řidičské dovednosti jsou nadprůměrné… což je jaksi nemožné.
Co se kurzového sázení týče, tento faktor má vliv třeba na naše uvažování ohledně domácích a hostujících týmů. Ano, domácí týmy často vyhrávají, nicméně není to dáno. Právě proto je vždy nutné, abyste se soustředili na konkrétní zápas a s ním spojené faktory. Nemůžete uvažovat všeobecně.
3) Informační klam – Ignorujeme některé informace
Tento klam spočívá v tom, že o sobě toho víme mnohem více než o ostatních. A zároveň máme tendenci s informacemi, které nemáme, nakládat tak, jako by ani neexistovaly. Ve výsledku tak máme tendenci podceňovat rizika způsobovaná nám neznámými faktory.
Klasickým případem jsou teroristické útoky z roku 2001. Předtím by prakticky nikdo útok podobných rozměrů neočekával, protože moderní společnosti v minulosti nikdy nic podobného nezažila. Dalším paradoxem je pak to, že po těchto útocích je riziko dalších útoků naopak výrazně přeceňováno.
Tento mechanismus je velice důležitý také pro sázení. Obvykle totiž nezkušení sázkaři mají rozsáhlé znalosti o několika týmech, které mají v oblibě, nicméně o zbylých týmech v dané lize toho často ví naprosté minimum. V takové situaci je nutné, aby tito sázkaři objektivně zhodnotili silné a slabé stránky obou týmů. Nesmí ignorovat žádné informace. V opačném případě nebudou činit optimální sázková rozhodnutí.
4) Nálada
Velice jednoduchý bod, který dává smysl – když máte dobrou náladu, svět je hned jasnější. Když jste například zamilovaní, celý svět vypadá příjemněji… a to samé se děje třeba poté, co najedete na vítěznou sázkovou sérii.
To má bohužel negativní dopad na váš úsudek. Pokud jste v dobré náladě, budete činit rozhodnutí s větší mírou optimismu, než by bylo vhodné, protože často budete činit rozhodnutí založená na pocitech. Toto jednání je ještě silnější v případě, že se vám v poslední době dařilo (máte za sebou úspěšnou sázkovou sérii).
Nejhorším možným případem je pak situace, kdy sázíte opilí. Pokud chcete v sázení dosáhnout úspěchu, musíte zůstat střízliví a musíte se rozhodovat na základě pevných dat, nikoliv na základě pocitů.
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže