Můj přístup k bankroll managementu (sázení 1-2% aktuálního bankrollu)

V mých úplných začátcích jsem k bankrollu přistupovala naprosto ledabyle, asi jako většina „hobby“ sázkařů. Prostě jsem sázela bez ladu a skladu, a když mi na sázkařském účtu došly peníze, tak jsem si dobyla podle svých možností. Jako bych si nabíjela kredit do telefonu, v tomto případě s potřebou sázet, nikoliv volat.

Troufnu si tvrdit, že v této fázi bylo úplně jedno, že bankroll management nedodržuji. Jelikož jsem neřešila ani value betting a sázela prostě jenom podle pravděpodobnosti výsledku, nikoliv ceny, kterou za tento výsledek dostanu, stejně bych se dřív nebo později ocitla na nule. Potřeba správného bankroll managementu na mě udeřila až ve chvíli, když jsem překročila na druhou stranu a začala sázet podle hodnoty kurzu. A v tu chvíli jsem narazila na jeden velký problém.

Příručky o brankrollu jsou většinou dost nesrozumitelné. Nevysvětlují, jak se chovat v praxi.

Samozřejmě, poučce sázet například 1% z bankrollu naprosto rozumím. Jenže jedná se o poměrně relativní pojem. Vrtaly mi hlavou hlavně dvě věci. Mám sázet 1% z počátečního bankrollu, který tvoří i sázky, které čekají ve frontě (na vyhodnocení), nebo 1% z aktuální částky na účtu. A dále, kdy a jakým způsobem mám bankroll snížit/zvýšit v případě, že se mi výrazně daří či nedaří? Tyto dvě otázky pro mě v praxi byly mnohem palčivější. A na odpověď jsem si bohužel musela přijít sama.

Jak pracovat s oním 1%?

Při pohledu zpět je mi tato věc naprosto jasná, ale nebylo tomu tak vždy. Původně jsem 1% vypočítávala z aktuálního bankrollu, tedy volných peněz na účtu. Časem jsem přišla na to, že je to špatně, protože když budete sázet opravdu hodně, klidně se vám stane, že za den podáte třeba i 50 sázek. V takovém případě by se tedy vaše sázky jedna za druhou musely snižovat a to až o polovinu. První podané sázky by tak činily například 1000 korun, později podané sázky pak 500 korun, což je logicky nesmysl.

Do onoho 1% se tedy započítává celkový bank včetně podaných a stále nevyhodnocených sázek. Vzhledem k tomu se vyplatí sázet u Tipsportu, kde vám uživatelské rozhraní ukazuje nejen aktuální použitelný zůstatek, ale také objem vsazených peněz.

Samozřejmě, vypočítávat 1% vždy přesně může být časově náročné. A tak jsem si stanovila záchytné body, podle nichž přecházím z jedné velikosti sázky na druhou. Můj základní bankroll činil 10 000 korun, základní sázka tedy byla 100 korun. Ke zvýšení/snížení bankrollu pak docházelo vždy při příbytku/úbytku 5000 korun.

To znamená, že jakmile bankroll stoupl na 15 000 korun, moje základní sázka se zvýšila na 150 korun. Jakmile klesl na 5000 korun, moje základní sázka se snížila na 50 korun. To se ovšem zatím nikdy nestalo. Samozřejmě, není to úplně ideální, ale jak jsem odpozorovala, má to i své výhody. Předně, když jste chvíli v minusu a začne se vám dařit, vrátit se zpět na počáteční stav účtu netrvá tak dlouho, jako s umenšenými sázkami. A potom, při přechodu na vyšší částky jste kryti dostatečným množstvím peněz.

Defaultní 1% jsem si přitom časem rozvedla. Na kurzy nižší než 1,50 sázím 2% (tedy dvojnásobek původní sázky). Na kurzy vyšší než 4,00 pak 0,5% (polovinu počáteční sázky) a na kurzy vyšší než 6,00 potom asi 0,20 – 0,30% (cca 1/3 původní sázky). Díky tomu se můžete vyhnout varianci, protože čím vyšší kurzy jsou, tím vyšší výkyvy vás budou trápit.

Sázení podle skutečné hodnoty kurzu

Ještě bych tady zmínila jednu hodně důležitou věc. Občas se vám stane, že narazíte na větší chybu sázkové kanceláře. To znamená, že dostanete například kurz 2,00 na příležitost, která by ve skutečnosti měla mít kurz například pouze 1,40. V takovém případě se vyplatí sázet podle skutečné hodnoty kurzu, to znamená navýšit sázku, i přestože je aktuální kurz vyšší.

V mém případě, při výše zmiňované situaci, bych tedy místo například 100 korun (1% z bankrollu) vsadila 200 korun (2%), protože pravděpodobnost této sázkové příležitosti je o hodně vyšší, než vypsaný kurz. K těmto krokům se ale uchyluji pouze u zcela zjevných rozdílů ve vypsaných a skutečných kurzech.