Itálie v Německu zabojuje o obhajobu prvenství z posledního šampionátu!
Získej BONUSY za registraci ZDARMA!
Přehled evropských i světových titulů!
Itálie si na mistrovství Evropy zahrála poprvé v roce 1968, kdy byla hostitelem historicky teprve třetího setkání nejlepších národních mužstev starého kontinentu a hned vybojovala v konkurenci osmi reprezentací, které prošly sítem náročné kvalifikace, první zlaté medaile. Gli Azzurri tehdy ve finále proti Jugoslávii rozhodli o zisku premiérového titulu mistra Evropy po remíze 1:1 z prvního finálového utkání až v opakovaném zápase, v němž zvítězili 2:0.
Dalšího výraznějšího úspěchu v rámci evropských šampionátů dosáhla reprezentace z Apeninského poloostrova o dvanáct let později a opět to bylo na domácím šampionátu, kde Italové nestačili v boji o celkovou třetí příčku Čechoslovákům, kteří zvítězili v dramatickém penaltovém rozstřelu. V roce 1988 dokráčel italský národní celek na mistrovství Evropy v Německu až do semifinále, v němž podlehl Sovětskému svazu 0:2.
Před čtyřiadvaceti lety v Belgii a Nizozemsku Itálie jednoznačně dominovala v základní skupině, v níž získala ve třech utkáních maximální počet bodů. Po hladké čtvrtfinálové výhře 2:0 nad Rumunskem a vydřeném semifinálovém postupu díky pevnějším nervům při střelbě ze značky pokutového kopu s Nizozemskem přišli Jihoevropané o nejcennější trofej v samotném závěru normální hrací doby v utkání s Francií, která dokázala srovnat stav na 1:1 ve čtvrté minutě nastavení a celkové prvenství získala díky zlatému gólu Davida Trezegueta v prodloužení. Také o dvanáct let později si v Polsku a na Ukrajině zahráli fotbalisté Itálie o nejcennější kov, ale po debaklu 0:4 se Španělskem se nakonec museli spokojit se ziskem stříbra.
Na posledním evropském šampionátu, který se z důvodu pandemie Covid-19 uskutečnil až v roce 2021, ovládla Itálie se sedmi střeleckými úspěchy a bez inkasované branky suverénně základní skupinu, v níž postupně zdolala reprezentace Turecka, Švýcarska i Walesu. V úvodním utkání vyřazovací fáze s Rakouskem vsítili Jihoevropané v londýnském Wembley po nerozhodném výsledku 1:1 ze základní hrací doby postupovou branku v samotném závěru první části půlhodinového prodloužení. Na čtvrtfinálový duel se pak Italové stěhovali do Mnichova, kde přehráli v Allianz Aréně těsným poměrem 2:1 Belgii. Semifinálový i finálový duel Eura sehráli Gli Azzurri znovu ve Wembley, kde nejprve zdolali po nerozhodném výsledku 1:1 ze základní hrací doby v penaltovém rozstřelu Španělsko a ve finále s domácí Anglií rozhodli o zisku druhého evropského titulu v historii až díky pevnějším nervům při střelbě ze značky pokutového kopu.
Po bronzových medailích z domácího šampionátu v roce 1990 a finálové prohře v USA s Brazílií o čtyři roky později přišlo na řadu fotbalové mistrovství světa v Německu, kde ovládla italská fotbalová reprezentace svoji základní skupinu, v níž zdolala v závěrečném duelu hladce 2:0 Českou republiku, která se tak musela s turnajem ihned po úvodní fázi rozloučit. Gli Azzurri se pak ale pořádně nadřeli v úvodním kole vyřazovací fáze s Austrálií, když o svém postupu mezi osm nejlepších celků rozhodli po bezbrankové základní hrací době až v páté minutě nastavení základní hrací doby proměněným pokutovým kopem v podání Francesca Tottiho. Čtvrtfinálový souboj s Ukrajinou pak zvládli Italové na výbornou a zvítězili hladce 3:0. Po vítězném semifinále s reprezentací pořadatelské země díky dvěma přesným trefám z prodloužení uspěli modro-bílí rovněž ve finálovém duelu s Francií, kterou zdolali až z jejich pohledu bezchybně zvládnutém penaltovém rozstřelu a získali tak v pořadí již svůj čtvrtý titul mistrů světa.
Na předchozí dva světové šampionáty, které se uskutečnily v Rusku a poté netradičně až na konci roku v Kataru, se italské národní mužstvo nekvalifikovalo.
Nelehký průběh kvalifikace!
Aktuálně devátý celek dle žebříčku FIFA se na postup mezi čtyřiadvacet nejlepších reprezentací starého kontinentu pořádně nadřel. V kvalifikační fázi podlehli Italové dvakrát konečnému vítězi skupiny C Anglii a situaci si nejvíce zkomplikovali v Severní Makedonii, kde uhráli pouze nerozhodný výsledek 1:1. V závěrečném skupinovém duelu ale Gli Azzurri uhráli na hřišti mistrovského Bayeru Leverkusen s Ukrajinou bezbrankovou remízu, která jim stačila k umístění na druhé příčce a tedy k zajištění účasti na letošním evropském šampionátu.
Fotbalistům z Apeninského poloostrova se dařilo v minulém ročníku Ligy národů. Italové nejprve ovládli v silné konkurenci třetí skupinu o bod před Maďarskem a třetím Německem, díky čemuž se v této nejmladší mezinárodní evropské fotbalové soutěži dostali do semifinále. V tom podlehla Itálie v holandském Enschede brankou ze závěru normální hrací doby 1:2 Španělům a v boji o třetí příčku pak na stejném stadionu naopak zvítězila 3:2 nad reprezentací domácího Nizozemska.
Úspěšná zámořská příprava!
V průběhu dvoukolové baráže, skrze kterou se ještě několik evropských reprezentací na poslední chvíli kvalifikovalo na letošní mistrovství Evropy, odletěla Itálie na krátké soustředění do Spojených států amerických, kde sehrála dvě přátelská utkání. V tom prvním zdolali Jihoevropané v Miami na Floridě díky dvěma přesným trefám Matea Reteguiho těsným poměrem 2:1 Venezuelu, ve druhém duelu pak slavili po brankách záložníků Lorenza Pellegriniho z AS Řím a Nicoló Barelly z milánského Interu výhru 2:0 s Ekvádorem.
Ve dvou červnových přátelských zápasech vyzve nejdříve reprezentace z Apeninského poloostrova v Boloni Turecko, tedy našeho soupeře ze základní skupiny F letošního Eura a v generálce před zahájením samotného mistrovství Evropy přivítá v Empoli národní mužstvo Bosny a Hercegoviny, které neuspělo v úvodním barážovém kole s Ukrajinou.
Silní soupeři v základní skupině!
Italský národní výběr našel pro nadcházející šampionát útočiště v Isterlohnu, jenž leží v Severním Porýní-Vestfálsku. Do turnaje zasáhnou modro-bílí hned druhý hrací den v Dortmundu večerním utkáním s vítězem naší kvalifikační skupiny, tedy s Albánií, s níž budou pasování do role jasného favorita. O pět dní později pak čeká Gli Azzurri ve stejném hracím čase duel se Španělskem, které vyřadili na minulém mistrovství Evropy ve čtvrtfinále díky pevnějším nervům při střelbě ze značky pokutového kopu. V závěrečném utkání úvodní fáze turnaje vyzve obhájce titulu z posledního mistrovství Evropy velmi nebezpečné Chorvatsko, jemuž se tolik dařilo na posledních dvou světových šampionátech.
Obrovská hráčská konkurence!
Loni v srpnu překvapivě rezignoval na funkci hlavního kouče italské fotbalové reprezentace Roberto Mancini, jehož post zaujal Luciano Spalletti. Pětašedesátiletý velezkušený lodivod, který působil rovněž pět sezón v ruském Zenitu Petrohrad, získal těsně před příchodem k italskému národnímu mužstvu svůj jediný titul v rámci Serie A na lavičce Neapole.
Jasnou brankářskou jedničkou u italské reprezentace je bezesporu Gianluigi Donnarumma, bývalý gólman AC Milán, odkud přestoupil před třemi roky do francouzského Paris Saint-Germain a v každé sezóně slavil ligový titul. Pětadvacetiletý držitel zlaté medaile z posledního evropského šampionátu nechyběl mezi třemi tyčemi v žádném z kvalifikačních duelů.
Ve středu pole bude trenér Spalletti dost možná sázet na dvojici záložníků Interu Milán, konkrétně na Nicoló Barellu a Davide Frattesiho. Prvně jmenovaný, jenž začínal s profesionálním fotbalem v rodném Cagliari, upravil v přípravném utkání s Ekvádorem brankou v devadesáté minutě výsledek na konečných 2:0. Jeho parťák ze záložní řady letošního italského mistra se stal se třemi přesnými trefami nejlepším kvalifikačním střelcem italské reprezentace a zejména jeho dvě branky do sítě Ukrajiny, kde Italové zvítězili těsným poměrem 2:1, se z pohledu postupu na letošní Euro ukázali jako klíčové.
Díky dvěma přesným trefám, které znamenaly vítězství 2:1 v březnovém přípravném utkání s Venezuelou, si o svoje místo v základní sestavě výrazně řekl pětadvacetiletý forvard FC Janov Mateo Retegui. Prosadit se ve velmi silné konkurenci italské reprezentace nebude ovšem pro autora dvou kvalifikačních a sedmi ligových branek vůbec jednoduché.
Útok na třetí titul mistrů Evropy!
Itálie je typicky turnajové mužstvo, které se vždy dokázalo v kritických chvílích pořádné semknout, což předvedlo na několika evropských či světových šampionátech, kde se po protrápené základní skupině mnohokrát dostalo až do bojů o stupně nejvyšší. I když byli na letošním Euru k Italům do základní skupiny nalosováni velice silní soupeři, jejich šance na postup do vyřazovacích bojů jsou velké a je třeba s nimi opět počítat.
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže
