Fotbalové legendy a jejich novodobí dvojníci

Thierry Henry – Anthony Martial

Když Henry začínal, dokázal dát 16 gólů. Martialovi se při vstupu do velkého fotbalu poštěstilo dát gólů 15. Počet gólů vyvážil počet zápasů, v nichž se těmto mladíkům podařilo skórovat. Zatímco Henry svých 16 branek vstřelil v 78 zápasech, Martial svých 15 gólů vsítil v pouhých 65 zápasech. Zapomeneme-li na čísla, jsou tito hráči dost podobní. Mají stejný herní projev, což novináři často zmiňují v novinových titulcích.

Patrick Vieira – Paul Pogba

Fyzická zdatnost a extrémní tvrdost v soubojích. Tak by se dal v kostce charakterizovat herní styl Patricka Vieiry, který patřil mezi první záložníky znalci označované za box-to-box. Pogba hraje velmi podobně – v jednu chvíli je tady a pak zase někde jinde. A když už se dostane ke střele, tak se nebojí vypálit a to pěkně jedovatě.

Lionel Messi – Diego Maradona

Tohle spojení jste nejspíše sami od začátku čekali. Oba hráči reprezentovali barvy Argentiny, oba jsou spíše menší a oba dávají krásné góly. Kdybychom šli do podrobností, jistě zmíníme také obrovskou stabilitu a přesné vedení míče, které často vedlo k slavným sólům. Vzpomenout můžeme třeba na Maradonovo sólíčko na MS 1986, jemuž se až nápadně podobá sólíčko Messiho ze španělského poháru proti Getafe v roce 2007).

Ronaldinho – Neymar

Ronaldinha a Neymara nespojuje jenom kanárkově žlutý brazilský dres, ale také technická vycizelovanost, rychlost, jistota v zakončení a úžasné kličky. Ronaldinho na hřišti navíc dokázal bavit a i u Neymara tuto vlastnost vídáme stále častěji. Není co řešit.

Mesut Özil – Dennis Bergkamp

Mesut Özil sice není tak úspěšný v zakončení, jako býval nizozemský gólostroj Dennis Bergkamp, jistou podobu mezi nimi však najít lze. Oba dva se vyznačují skvělým prvním dotekem i jistou elegancí, s jakou se kolem míče pohybují. Krása pohledět.