Proč ženské sportovní kategorie s “transgenderistkami” nemůžou být nikdy fér
Za vyšší sílu biologických mužů (cisgender mužů), respektive za jejich hlavní fyzickou přednost, je zodpovědný hormon zvaný testosteron. Testosteron stimuluje mimo jiné i růst a vývoj svalové soustavy.
- U cisgender mužů je hladina testosteronu mezi 7.7 a 29.4 nanomoly na litr (více zde)
- U cisgender žen je hladina testosteronu standardně 1.7 nanomolu na litr nebo méně
Existují genetické odchylky a žena může mít hladinu testosteronu i srovnatelnou s muži (šance cca 1:1000); Olympijský výbor podmínil účast transgender žen v ženské kategorii udržením hladiny hormonu pod 10 nanomolů na litr po minimální dobu jednoho roku, jiná organizace stanovuje limit 5 nanomolů. V nižších soutěžích, příkladem budiž školní soutěže v Konektikutu, nejsou kontroly žádné;
Rozdílů ale existuje víc. Co se týká zdravé hladiny podkožního tuku, ženy mají opět nevýhodu.
- Cisgender muži by měli mít 5 – 10% podkožního tuku (dle fitness příručky vydané 2008)
- Cisgender ženy by měly mít hladinu podkožního tuku vyšší, a to 7 – 15%
Konkrétní číslo záleží na fyziologickém stavu jedince. Pouhým rozhodnutím, že jsem druhým pohlavím, ba ani operací, se číslo nezmění. Když se zdravá hladina podkožního tuku nerespektuje, vznikají zdravotní problémy. Své o tom ví Mary Cain, která byla velice nadějnou běžkyní. Poté, co se snažila vyhovět požadavkům nového kouče, zastavily se ji dlouhodobě menstruace, závody začala prohrávat. Její kosti nedržely a způsobila si šestičetnou zlomeninu, která se opravdu přirozeně přihodit nemůže.
Váhu navíc za sebou atletka musí táhnout a ve sportech s váhovými kategoriemi funguje jako neúčinná hmota. Tento rozdíl má na výsledky transgender vs. cisgender sportovkyň jen minoritní vliv, ale je to rozdíl, který se nijak nekompenzuje.
Další odlišností by mohlo být i fungování nervové soustavy. V kterých sportech se projeví a jak, netuším, a operace na ni nic nezmění. A určitě existují i další fyziologické odlišnosti menšího významu, které se u tématu ani neuvádí a mohou mít různý vliv.
Potřebujeme si uvědomit, že ženské kategorie vznikly proto, aby jsme skutečné ženy motivovali ke sportu. Pokud mužům prostřednictvím pravidel umožníme, aby jejich kategorie ovládli, vlastně tím popřeme důvod, proč takové kategorie vůbec existují.
Samotní transgender atleti se nějak narodili a měli by to, dle mého názoru respektovat, čímž mám na mysli zařazení se do kategorie, do které biologicky patří. Tehdy s jejich proměnou nebudu mít žádný problém. Dokud stačí v některých zemích si jenom písknout, že jsem žena, a dveře do kategorie s garantovanou výhrou se mi otevřou, je něco špatně. Skoro bych to nazval diskriminací žen. Pod odkazem číslo jedna je zmíněná petice.
V České republice se naštěstí nic takového neděje. Pamatuji spolužačku, ke které dnes musím referovat jako k bývalému spolužákovi. Já to budu rád respektovat, vůbec mi to nedělá problém. U něj se jedná o skutečnou proměnu, ne o potřebu vyhrávat v lehčí kategorii (což jsem v podobném článku nazval zbabělstvím). To považuji za vhodnou míru tolerance 🙂
Můžete se podělit s jinými čtenáři níže